Dávná milostná

 

Když zdá se mi, že černé světy
za nočním oknem tvoří mříž
kdy divokost je blíž
a trní rozvíjí své květy

já vzpomenu na svou Elohir

Když vítr zvíří mrtvé viny
a noční rytíř vrhne chladný hled
když mlhou dá se vpřed
a les vypustí své stíny

já vzpomenu na svou Elohir

a přijde teplo, náhle odhaleno
na okno známý obraz navrací se
krůpěj ve zlatavé míse
Elohir!
usínám, na rtech tvoje jméno