Žebrákem

 

Jdu s hubou srostlou lišejníkem
Kořeny stále v rodné zemi
Jdu s almužnou a tichým díkem
A přesto stále smějí se mi

Mráz mi na rukou tvoří lemy
A vlasy vrostly do ramen
A zase jdu, zas smějí se mi
Navždy svou zemí unaven