Riel

 

Bosa ve větru, vlasy nesvázané,
a nikdo mě neviděl! Ani ty, můj pane,
nikdo mě neviděl procházet lesem,
mým lesem!
A noc voněla, bože,
proč nejsem
nejsem jak kořeny zarostlá do skály
jak šla jsem listím, mé duše mě volaly